Vaše budoucí lékařka 6: Stát chce vyhubit elitu

Jinak to nevysvětlím. Přece na těch méně schopných se dá vydělávat více. Zdravotníci to dělají naopak. Léčíme všechny, silné i slabší, chytré i hloupé, nemocné, dokonce i zdravé a simulanty. Nejlépe by nás stát taky vyhubil, kdyby nás nepotřeboval.

Porodnice na Vinohradech.Cam Van

Tak to jsem já, Vaše budoucí lékařka. Jmenuji se Tran Thu Trang a jsem Vietnamka. Ale to nic, nevyzdvihuji se, nepodceňuji se, jen pro zajímavost. Mnohem zajímavější je to s vietnamskými pacienty. Ať dělám, co dělám, původ nezapřu a takoví pacienti mě budou vyhledávat či budou ke mně posláni.

Sestřička Terezka

Nevadí. Čekala jsem to. To je proč jsem se nedala na novinářinu. Nechtěla jsem denně dělat marihuanu, padělky a další senzační říkadla, která slyším denně i v těch nejserióznějších titulech. Tak mě už máte takhle, páťačku. Dá se říct, že jsem rozhodnutá o tom, co budu dalších 40 let dělat. V porodnici na Vinohradech mně pacientky říkají „sestřička“ a ostatní „Terezka“. Však to je taková lepší stránka věcí. Já jsem tam vlastně pro Vietnamky.

Nechápejte to tak, že si stěžuji na diskriminaci. Pro naše holky je nadstandard chodit do nemocnice s mateřštinou, pro mě radost. Asi je mezi námi i vietnamský doktor, který s Vietnamci radši mluví česky, ale já nejsem tak sobecká a už vůbec ne naši nejhodnější a nejochotnější doktoři. Možná za 10 let bych mohla někde do kamery s úsměvem říct, že moje kariéra začala právě v těhotenské poradně na Vinohradech. Možná ani ne, protože s tím co se tam dozvím a co nejsem schopna vyřešit, nemám slov. Možné je teda všechno.

Poradna za 500?

Jaké je to s vietnamskými holkami? Správně bych je měla nazývat klientky, ale jsou to lidi mého věku a za krátkou dobu jsme se tak skamarádily, že nestačím se ani divit. My totiž v té poradně společně s českým doktorem se staráme o rodičky od 36. týdnu do porodu, každý týden jednou, tak to jsou 4 setkání. “Klape“ nám to skvěle, až na to že sem tam mi kazí náladu kyselý pohled “tlumočníka“. On tam kvůli mně přichází o kšeft. My totiž mluvíme vietnamsky zdarma, věřte nevěřte, i doktor mluví, zatímco pán “tlumočník“ za každý doprovod do poradny bere 500 korun.

Já ty zprostředkovatele nemám ráda. Ne protože mi říkají „vietnamská sestřička“. Taky neberu nikomu byznys. Ale byznys se zdravím? Nevím, co je na tom těžkého chodit do poradny tlumočit. My se tam ptáme fakt na 5 vět, jako jak se má, jestli má bolest, kontrakce, nebo krvácí či špiní, to je vše. Oni za to berou 500 korun.

Minule se nám stalo, že pán přišel vyplnit akorát 3 papíry jako hlášení do matriky a souhlasy, které zabere tak 3 minuty, pak odešel s tím: “Tady je vietnamská sestřička, tak já už nemusím tlumočit.“ Samozřejmě si bral stejný obnos.

Sta-tisícový byznys

Já tu drzost nechápu. Vypadá to tak, že vlastně bere peníze i za moji práci? Pak se nemůžu divit, že každá nová matka přijde do poradny tak vystrašená, jakože jsem taky jedna z toho jejich byznysu. Než já jim vysvětlím, že jsem tu pro ně jen tak z vlastního zájmu a z ochoty vedení kliniky bla bla …

Ten byznys funguje tak, že pokud se otěhotní Vietnamka, půjde do Sapy do nějaké kanceláře všeho druhu služeb. Tam jí ten službič (vietnamsky zich-vu) zařídí pojištění, pak ji zaregistruje k jednomu obvodnímu gynekologovi. Každý službič je domluven s jedním gynekologem, kam posílá všechny klientky. Jak je mezi nimi obchodní vztah, to už netuším, ale každá návštěva vyjde na zhruba 500 korun.

Když vezmete, že předtím, než se k nám dostane v 36. týdnu, to bude minimálně 10 návštěv. Pak počítejme ještě 2x velký ultrazvuk, různé návštěvy u genetika nebo infektologa či diabetického poradenství, pokud je rodička náhodou nemocná, tak to je dost peněz. Jestli ta Vietnamka nerodí u nás, kde jsem u ní prakticky pořád, tak za každé těhotenství službič může vydělat až 20 000 korun.

Nemám nic proti obchodu, jsem přece Vietnamka. Má být však poctivý, hlavně když pracují se zdravím lidí, ještě vlastních lidí. U toho samého tlumočníka výše uvedeného jsme nakonec našli na té Vietnamce takových problémů, že nevíme jak to vyřešit. Spoustu vyšetření nemá, a spoustu má a nezná výsledky, typu: “Řekla jsem tlumočníkovi několikrát, ale on pořád ty výsledky nevyzvedával“.

Sami se vykořišťujem, dobrovolnou prací

Život vietnamských pacientů záleží na těmhle službičům, i lékaři s nimi. Všechny resty, co napáchají, však už má řešit jen kde-nějaký doktor. Česká legislativa nemá na to, aby ty tlumočníky, zprostředkovatele nebo obchodníky se zdravím nějak postihla. A právě ti vychytralí lidé budou držet vietnamskou komunitu stále neinformovanou a neintegrovanou, aby bylo na čem vydělávat, stejně jako český stát.

Česká republika ročně dává na integraci cizinců zhruba 150 milionů korun. Však mi není známo, kolik z toho dostávají zdravotníci. Ministerstvo vnitra a ministerstvo sociálních věcí budují všude integrační centra, kde znovu využívají tlumočníky-službiče, a jsme zase, kde jsme byli. Ještě jsem neviděla od nich materiál ve vietnamštině, s kterým jsem spokojená. Přijdou mi ti tlumočníci úplně nevzdělaní, nebo překládají přes Google. Stačí se podívat jen letmo a samy primitivní chyby. Možná jsem jen trochu náročná, to mám z té první práce-zdravotník a druhé práce-novinář, že vše má být 100% přesné. Možná bych měla svoje perfekcionismus trochu slevit, nebo už nevím.

Ministerstvo vnitra za rok 2013 poskytuje dotace ze státního rozpočtu „Integrace cizinců 2013“, však jen neziskovým a nestátním organizacím. Naše porodnice je státní a zisková, proto do toho nespadáme,  i-když nevím, jestli jsme hodně zisková. Šetříme každý peán a vlákno na šití. Doktoři se učí vietnamsky na vlastní pěst, aby se s Vietnamkami domluvili sami. Vedení klinika musí sehnat dary nebo sama platit ze svého za kvalitní překlady. Sestry jsou neskutečně trpělivé a zkratka makáme všichni navíc úplně zadarmo, i-když nemusíme. Proč? Protože jsme lidi. Nebo protože jsme pod ministerstvo zdravotnictví a tento audit umí jen škrty?

Integrace je podle mě nějaký luxus v jiné dimenzi. Normální člověk má základní potřebu, a to být zdráv a být o zdraví pečován. A my, zdravotníci jsme u toho. Akorát jsme se zase vrátili úplně na začátku toho článku. Kde je integrace, tam už není na kom vydělávat. Lepší zdravotníky vyhubit, než lidem poskytneme integraci. Akorát nás stát ještě tak nějak potřebuje, proto nás aspoň vykořisťuje, a to naší dobrovolnou prací.

Pracujeme, protože jsme si to vybrali. Máme to, co jsme chtěli. Zaslouženě. Jednou budem všichni atestovaní, ale deiluzovaní, devastovaní a bezdětní. Pak ať naši práci převezmou obchodníci.

Pro dočkané přiložím práci jedné nevyjmenované "tlumočnice" ala klystýr pro simulanty.