Vaše budoucí lékařka 5: Holky, mě uvidíte v porodnici

Jmenuji se Tran Thu Trang. Krásné jméno, co? Takové má přes 7000 žen žijící v ČR*. Ale mě si zapamatujte, protože budu Vás jednou léčit. Tak aspoň 50% z Vás.

Tak se mnou holky vydržte ještě minimálně 40 let, jako tamtyhle jo?Tran

O léčení možná ani nejde, nebo aspoň doufám. Spíš to nazveme lékařský doprovod při nejnejnejnej … (doplňte)… chvíli života. No, je to tak. V porodnici ukončím svoje mládí. Snad se nepřihodí žádný pracovní úraz a dotáhneme i s Vámi tu atestaci až do úspěšného konce, a to ještě před třicetinami.

Času dost, žádný stres. Ještě rok a MUDr. bude v kapse. Medicína je takovej kolotoč na Matějské pouti. Nejdřív se na to těšíte, pak se z toho poblejete, ale se na to i zvyknete a na konci už je nuda. Ještě tak, že za rok už jsem venku a přijde jiná atrakce.

Pátý rok nu. Už se tolik neklepu, že mě vyhoděj ze školy. Odolnost za 5 let je neuvěřitelně vytrenovaná, naopak pilnost klesá bez kontroly. Už také málo věci mě dokáže vzrušovat. Do školy chodím, jen když musím. A když jsem se jednou náhodou vyskytla na gynekologii, tak to všechno začalo.

Nejde o růžovou zahradu

Není to příběh Vietnamky v Ordinaci v růžové zahradě jo, to fakt ne. Taky jsem neměla žádné ženské problémy, které mě nutily zajít k doktorovi gynekologovi. Jde o volitelný rozvrh u nás na fakultě. To je takovej internetový souboj, kdy si klikněte, abyste si rezervovali nějaké místo v rozvrhu, který musíte odchodit. Jsem ještě jak trdlo se na to chystala až 3 dny potom, co ostatní už si naklikli své. Důležité stáže byly hned zabrané a na gyndě nikdo. To prostě nikdo dělat nechce, nebo jen bláznové. A já.

Tak jsem tam prostě šla a tradičně nevěděla kudy jít. Jak jinak, medici nic nevědí. I moje spolustážisté měli tušení akorát vo ničem. Tak jsme se rozhodli, že se jdeme zeptat. Ještě jsme nikam nedošli a k nám zničehonic přiběhnul chlap, který nás ani neměl mít, ale přivedl nás na sál, abychom se podívali na jeho super operaci. Pak nás začal brutálně zkoušet a u toho ještě operoval jak robot. Fakt jen bláznové mohou dělat gyndu, jinak tomu nerozumím.

Operace se zdařila a mě ještě nenechal být. Ale pokládal lehké otázky, které jsem už dávala.

- Odkud jste?

- Z Vietnamu.

- Chcete tlumočit vietnamským maminkám?

- Jo.

- Chcete dělat gynekologii?

- Jo.

- Tak přijďte.

Začalo to takto a už nějaké něděle makám v těhotenské poradně. Jak levná pracovní síla z Vietnamu. Pomáhám doktorům, pokecám si s Vietnamkami, tlumočím, vyšetřím, učím se, baví mě to, přeložím dokumenty do vietnamštiny, a začínám taky trochu pobláznit. Jednou se mi dokonce zdálo o tom, že jsem začala rodit. Věřte mi, horší múru jsem dlouho nezažila, ale přežila jsem to ve zdraví a stále ve stejném stavu. No tak, empatie v porodnictví je nesmírně důležitá a jsem si porod vyzkoušela aspoň takhle. Nebo mě to už hrabe? Těžko říct.

Holky jsou holky, a jsou nejlepší

Původně jsem chtěla dělat pediatri. V porodnici děti máme taky. Ale matky jsou lepší, s nimi je větší pokec. Dnes jsme byly v ambulanci 3 Vietnamky zhruba stejného věku: rodička, její tlumočnička a já, pak ještě mladý doktor. Vietnamci říkají, že 2 ženy a 1 kachna stačí k tomu, aby vytvořily tržnici. My jsme měly, nebo spíš doktor tam měl teda 3 kačenky, a chudák několikrát musel pokoušet tu tržnici zrušit.

- No tak, holkyyyyyyyyyyyyy!

- Ale, holkyyyyyyyyyyyyy!

Holky si rozumějí, no. Tak další pátek zase, holky, co?

*http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Trang%20Tran%20Thu/hustota/

(Když střízlivě přemyslím nad tím, že Vietnamců v ČR je 60 000, tak nemůže nás být víc než 10%, ten web asi selhal. Ale Thu Trang znamená podzimní (o)krása a je to fakt krásné jméno, které má pomalu každá 3. Vietnamka. I jedna rodička v dnešní poradně se taky jmenovala Thu Trang. Takže tak! Je nás prostě víc.)